Levý Hradec – hradiště

884 - ztráta významu na konci 11. století

Hradiště s kostele sv. Klimenta

Podle legendy Život sv. Ludmily (Diffundente sole) kníže Bořivoj na dvoře vládce Velké Moravy Svatopluka přijal od biskupa Metoděje se svým doprovodem křest. Zpátky do Čech odejel spolu s ním i kněz jménem Kaich. Potom „navrátivše se domů na místo opevněné, jež slulo Hradec nad Vltavou, kněze dosadili i založili tam chrám k poctě svatého Klimenta, kdež mnohé újmy satanáši působili a lid Kristu pánu získali. Za krátký čas přišel svrchu jmenovaný Method do Čech a pokřtil svatou Ludmilu s mnohými; i šířila se víra křesťanská v zemi surové a pusté“. Podobné sdělení přináší i Kristiánova legenda Život sv. Ludmily a sv. Václava. Když Bořivoj přijal na Moravě na dvoře Svatoplukově od svatého Metoděje spolu s muži svého doprovodu křest, navrátil se do Čech a spolu s ním kněz Kaich. „Navrátivše se domů usadili svrchu jmenovaného kněze v místě, jemuž jméno bylo Hradec, a založili tam chrám k poctě sv. Klementa papeže a mučedníka, činíce mnohé škody satanovi a získávaje mnoho lidu Kristu pánu“.

Levý Hradec je vzpomenut i v kronice Kosmově. Podle ní tu byl 19. února roku 982 po smrti prvního pražského biskupa Dětmara zvolen novým pražským biskupem svatý Vojtěch. V listině kněze Zbyhněva z let 1125-1140 je ve výčtu darů kostela v Úněticích jmenován i Levý Hradec „ubi christianitas incepta est“ – svědčí to o tom, že v obecném povědomí bylo, že právě na Levém Hradci započalo v Čechách křesťanství. O podobě kostela na Levém Hradci vydává svědectví spis Tomáše Pešiny Phosphorus septicornis vytištěný v roce 1673. Odtud se dovídáme, že kostel na Levém Hradci měl podobu rotundy. K ní byl na místě původní apsidy přistavěn gotický presbytář. Až v roce 1684 byla stará loď zbořena a na jejím místě byla postavena nová loď barokní.

Hradiště Levý Hradec o rozloze ca. 6,4 hektaru je situováno na vysokém a nápadném návrší zdvihajícím se nad levým břehem Vltavy. Jeho akropole na východě byla roklí oddělena od západně položeného předhradí. Tuto podobu mělo hradiště patrně už v době, kdy tu kníže Bořivoj dal zbudovat kostel sv. Klementa. Po velkém požáru byla zbudována nová hradba, na předhradí navíc zesílená příkopem. Její vznik je datován do poslední třetiny 9. a do 10. století, tedy do časové vrstvy, v níž došlo na Levém Hradci k vybudování kostela. Někdy v průběhu 10. nebo ještě na počátku 11. století bylo po požáru opevnění akropole znovu opevněno. Svůj význam ztrácelo hradiště již v 11. století.

Při archeologickém průzkumu byly v interiéru stávajícího kostela pod jeho podlahou nalezeny pozůstatky rotundy, jejíž loď měla průměr 465 cm. Při severní části obvodu apsidy byl v základovém zdivu odhalen pískovcový kámen žlutohnědé barvy, na jehož lícní straně bylo vyryto znamení latinského kříže. Byl nepochybně součástí původního zdiva. Lze soudit, že se tu jedná o základní kámen stavby, tím je tento nález výjimečný. Rotunda na Levém Hradci bývala spojována s fundací knížete Bořivoje, ale zdá se, že je mladší, až z 11., či dokonce z časnějšího 12. století.

Literatura:

Karel GUTH: České rotundy. In: Památky archeologické 34 (roč. 1924-25). Praha 1925, s. 159, 168; Vojtěch BIRNBAUM: K otázce našich rotund. In: Památky archeologické 35 (roč. 1926-1927). Praha 1926, s. 175-176; Václav RICHTER: O účelu československých rotund. In: Český časopis historický 42. Praha 1936, s. 260-262; Antonín PODLAHA: Kostel sv. Klimenta na Levém Hradci. Praha 1937; Václav MENCL: Středověké výkopy v Čechách v posledních třech letech. In: Umění 14. Praha 1942-1943, s. 364; Ivan BORKOVSKÝ: Přemyslovská hradiště jako pramen historického poznání. In: Památky archeologické 47. Praha 1956, s. 348-361; Ivan BORKOVSKÝ: Staročeský dvorec na Levém Hradci. In: Archeologické rozhledy 5. Praha 1953, s. 621-646; Ivan BORKOVSKÝ: Přínos archeologie k poznání dějin levého Hradce. In: Časopis společnosti přátel starožitností českých 62. Praha 1954, s. 129-138; Ivan BORKOVSKÝ: Levý Hradec. Nejstarší sídlo Přemyslovců. Praha 1965; Anežka MERHAUTOVÁ: Raně středověká architektura v Čechách. Praha 1971, s. 154-155; Jana MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ: Základové zdivo levohradecké rotundy. In: Kateřina TOMKOVÁ: Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Díl I. (= Castrum Pragense sv. 4). Praha 2001, s. 273-276; Petr SOMMER: Začátky křesťanství v Čechách. Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury. Praha 2001, s. 152-160; Kateřina TOMKOVÁ: Levý Hradec. In: Alfried WIECZOREK / Hans-Martin HINZ (ed.): Europas Mitte um 1000. Handbuch zur Ausstellung Bd. 1. Stuttgart 2000, s. 379-381; Kateřina TOMKOVÁ: Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů I. Castrum Pragense 4. Praha 2001; Kateřina TOMKOVÁ a kol.: Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Pohřebiště. Díl I. Praha 2012; Kateřina TOMKOVÁ: Levý Hradec. In: Pavel KOUŘIL (ed.): Velká Morava a počátky křesťanství. Brno 2014, s. 268-271; Jarmila ČIHÁKOVÁ / Martin MÜLLER: Malostranský kostel sv. Václava v geometrickém světle středoevropských rotund. In: Staletá Praha roč. 31/2015, s. 57-58.