Doubravka – Kostel sv. Jiří

12. století

Kostel sv. Jiří

K nejstarším svatyním plzeňské kotliny patří kostel sv. Jiří v Doubravce severovýchodně od Plzně při soutoku řek Mže a Úslavy. Václav Mencl kdysi soudil, že loď kostela byla založena na zhruba čtvercovém půdorysu, že jí náleží obvodové zdivo lodi stávajícího kostela v plném rozsahu a že uvnitř byla dodatečně rozdělena příčkou na větší severní a užší jižní část otevřenou na východě do dosud dochované apsidy. Základy této dělící zdi byly odkryty výkopem, stejně tak i základ, který příčně vyděloval západní část jižního prostoru.

Ukazuje se však, že výkopem odkrytý základ zdi pokládaný Václavem Menclem za dělící příčku byl patrně základem severní obvodové zdi lodi románského kostela, široké ca. 5,5 metru. Základ na západě založený v severo-jižním směru mohl být snad bází západní věže. Šlo tedy o malý kostel s východní apsidou, lodí dlouhou 6,2 metru a západní věží. Až při gotické přestavbě byl tento kostelík rozšířen a zvětšen a v sousedství románské apsidy byl zbudován nový pětiboký presbytář.

Při přestavbě kostela na Doubravce prováděné od roku 1912 byla necitlivě obnovena, respektive vyměněna líc románského zdiva apsidy. Ta bylo původně zbudována z ne zcela pravidelných kvádříků kladených ve vrstvách o nestejné výšce, navíc pak místy byly do líce zdiva vkládány menší ploché vyplňující a vyrovnávací kameny. Otevřenou otázkou zůstává vztah pozůstatků románského kostela na Doubravce k nedaleko od něho položenému pohřebišti, kde byl nalezen denár knížete Oldřicha (1012-1033, 1034). Soudilo se často, že právě Doubravka je oním místem, kde svatý Vojtěch založil kostel a nazval ho Kostelcem a umístil tu benediktinské mnichy, kteří pak odešli do Břevnova u Prahy. I kdyby tomu tak bylo, není však nezbytné soudit, že už v době svatého Vojtěcha tu byl zbudován kamenný klášteřík, protože ještě dlouho po založení velkých benediktinských klášterů v Ostrově a na Sázavě užívaly tamní mnišské komunity stavby dřevěné.

Literatura:

Antonín PODLAHA: Posvátná místa království českého. Řada první: Arcidiecése pražská. Díl II: Vikariáty: Berounský, Bystřický a Plzeňský. Praha 1908, s. 2690-263; L. LÁBEK: Od „spravedlnosti“ ku kostelu sv. Jiří pod Pecihrádkem. Plzeň 1926; Václav MENCL: Architektura předrománských Čech. In: Umění 7. Praha 1959, s. 334-336; Václav MENCL: Plzeň. Sedm kapitol z její výtvarné minulosti. Plzeň 1961, s. 12-13; Anežka MERHAUTOVÁ-LIVOROVÁ: Poznámky k původu kostelíka sv. Jiří v Plzni-Doubravce. In: Umění 11. Praha 1963, s. 207-209; Jaromír KOVÁŘ: Umění předrománské a románské. In: Miloslav BÉLOHLÁVEK / Jaromír KOVÁŘ / Miloslav ŠVÁB / Adolf ZEMAN: Dějiny Plzně I. Od počátků do roku 1788. Plzeň 1965, s. 30-32; Anežka MERHAUTOVÁ: Raně středověká architektura v Čechách. Praha 1971, s. 193-194; Václav MENCL / Klára BENEŠOVSKÁ / Helena SOUKUPOVÁ: Předrománská a románská architektura v západních Čechách. Plzeň 1978, s. 9-10, 28; Rudolf TUREK: K problematice předrománské architektury v Západočeském kraji. In: Minulostí Západočeského kraje 14. Plzeň 1978, s. 137-144; Emanuel POCHE (red.): Umělecké památky Čech 3. Praha 1980, s. 98; Rostislav NOVÝ / Jiří SLÁMA: Slavníkovci ve středověkém písemnictví. Praha 1987, s. 413; Petr SOMMER: První dvě století benediktinských klášterů v Čechách. In: Studia mediaevalia Pragensia II. Praha 1991, s. 95; Miloslav BĚLOHLÁVEK: Doubravka v historické době. In: 992-1992. Milénium kostela svatého Jiří v Doubravce v Plzni. Plzeň 1992, s. 33-41; Antonín BENEŠ: Pravěké a slovanské osídlení Plzně-Doubravky. In: 992-1992. Milénium kostela svatého Jiří v Doubravce v Plzni. Plzeň 1992, s. 16-27; František FRÝDA: Raně středověké nálezy u sv. Jiří v Doubravce. In: 992-1992. Milénium kostela svatého Jiří v Doubravce v Plzni. Plzeň 1992, s. 28-29; Antonín MACHÁČEK: O využití slohových znaků k posouzení stáří „Kostelce“ sv. Jiří. In: 992-1992. Milénium kostela svatého Jiří v Doubravce v Plzni. Plzeň 1992, s. 52-93; Rudolf TUREK: Otázka prvého sídla břevnovského konventu. In: Milénium břevnovského kláštera (993-1993). Sborník statí o jeho významu a postavení v českých dějinách. Praha 1993, s. 9-12; Jiří SLÁMA: Plzeň-Doubravka. K problému věrohodnosti svatovojtěšské tradice. In: Svatovojtěšská tradice v dějinách našeho národa a církve a její význam dnes. Praha 1997, s. 341; Pavel VLČEK / Petr SOMMER / Dušan FOLTÝN: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997, s. 432-433; Jiří SLÁMA: O údajném svatovojtěšském založení kostela sv. Jiří v Plzni-Doubravce. In: Minulostí Západočeského kraje 36. Plzeň 2001, s. 7-14; Jan HAJŠMAN: Přestavba kostela sv. Jiří v Plzni v letech 1912-1914 ve svědectví dokumentů a fotografií. In: Dějiny staveb. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2008. Plzeň 2009, s. 37-58; Petr ROŽMBERSKÝ / Jan HAJŠMAN: Stavební výkony při kostele sv. Jiří v Plzni-Doubravce ve druhé polovině 18. století. In: Dějiny staveb. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2012. Plzeň 2013, s. 75-82; Jiří KUTHAN: Středověké výtvarné umění. Achitektura. In: Marie MALIVÁNKOVÁ WASKOVÁ / Jaroslav DOUŠA: Dějiny města Plzně 1. Do roku 1788. Plzeň 2014, s. 271.