Doubravka – Kostel sv. Jiří

Historie

12. století

Kostel sv. Jiří

K nejstarším svatyním plzeňské kotliny patří kostel sv. Jiří v Doubravce severovýchodně od Plzně při soutoku řek Mže a Úslavy. Václav Mencl kdysi soudil, že loď kostela byla založena na zhruba čtvercovém půdorysu, že jí náleží obvodové zdivo lodi stávajícího kostela v plném rozsahu a že uvnitř byla dodatečně rozdělena příčkou na větší severní a užší jižní část otevřenou na východě do dosud dochované apsidy. Základy této dělící zdi byly odkryty výkopem, stejně tak i základ, který příčně vyděloval západní část jižního prostoru.

Ukazuje se však, že výkopem odkrytý základ zdi pokládaný Václavem Menclem za dělící příčku byl patrně základem severní obvodové zdi lodi románského kostela, široké ca. 5,5 metru. Základ na západě založený v severo-jižním směru mohl být snad bází západní věže. Šlo tedy o malý kostel s východní apsidou, lodí dlouhou 6,2 metru a západní věží. Až při gotické přestavbě byl tento kostelík rozšířen a zvětšen a v sousedství románské apsidy byl zbudován nový pětiboký presbytář.

Při přestavbě kostela na Doubravce prováděné od roku 1912 byla necitlivě obnovena, respektive vyměněna líc románského zdiva apsidy. Ta bylo původně zbudována z ne zcela pravidelných kvádříků kladených ve vrstvách o nestejné výšce, navíc pak místy byly do líce zdiva vkládány menší ploché vyplňující a vyrovnávací kameny. Otevřenou otázkou zůstává vztah pozůstatků románského kostela na Doubravce k nedaleko od něho položenému pohřebišti, kde byl nalezen denár knížete Oldřicha (1012-1033, 1034). Soudilo se často, že právě Doubravka je oním místem, kde svatý Vojtěch založil kostel a nazval ho Kostelcem a umístil tu benediktinské mnichy, kteří pak odešli do Břevnova u Prahy. I kdyby tomu tak bylo, není však nezbytné soudit, že už v době svatého Vojtěcha tu byl zbudován kamenný klášteřík, protože ještě dlouho po založení velkých benediktinských klášterů v Ostrově a na Sázavě užívaly tamní mnišské komunity stavby dřevěné.

Obrázky

Doubravka. Kostel sv. Jiří.